Od ledna letošního roku působíte v Nemocnici Hořovice na chirurgickém oddělení. Kde jste před tím pracoval?
Po ukončení studia na Lékařské Fakultě v Plzni jsem nastoupil na chirurgické oddělení Rokycanské nemocnice, kde jsem pracoval 3 roky jako sekundář. Poté jsem dostal příležitost pracovat na Chirurgické klinice Fakultní nemocnice v Plzni, kde jsem složil atestaci z chirurgie a následně jsem se začal věnovat cévní a transplantační chirurgii a získal druhou atestaci v tomto oboru. Ve FN Plzeň jsem strávil 10 let a získal zde většinu svých chirurgických zkušeností, učil jsem se zde od nejzkušenějších kolegů v oboru.
Máte za sebou několik zahraničních stáží. Můžete porovnat léčbu v oblasti cévní chirurgie u nás a v zahraničí?
V dnešní době je obor cévní chirurgie úzce spjat s endovaskulární léčbou, kterou v ČR zajišťují převážně intervenční radiologové. V zahraničí i tyto metody spadají do kompetencí cévního chirurga. Není však výjimečné, že se poté cévní chirurg profiluje více do endovaskulárního specialisty a ztrácí zkušenost v oblasti otevřené operativy na cévním řečišti. Jinak se metody léčby v ČR a Evropě nijak neliší. Cévní chirurgie je, tak jako medicína v ČR obecně, na velmi vysoké úrovni.
Jakou problematikou se budete zabývat v Hořovicích?
Hlavním zaměřením naší cévní ambulance bude diagnostika a následná léčba celého spektra cévních onemocnění, z nichž většinu zaujímá ischemická choroba dolních končetin, dále postižení karotického řečiště, aneuryzmatická tepenná onemocnění a péče o nemocné s nutností založení arteriovenózního zkratu pro dialýzu. V neposlední řadě též diagnostika a léčba varikozit povrchních žil dolních končetin.
Jaké možnosti řešení cévních problémů budete nabízet?
Zázemí Hořovické nemocnice dovoluje chirurgické řešení výše zmíněného spektra cévních onemocnění. K endovaskulárním výkonům budeme pacienty odesílat na spolupracující pracoviště intervenční radiologie. Jsme tedy schopni nemocným zajistit komplexní up-to-date péči.
Vyvíjí se váš obor, sledujete v oblasti cévní chirurgie progres?
Hlavní vývoj posledních let znamenalo zavedení již zmíněných endovaskulárních metod, tyto paradoxně „sebraly“ cévním chirugům určitou část pacientů. Nadále jsou však situace, kde jiné než chirurgické řešení není možné. V otevřené cévní chirurgii k nějakému dramatickému rozvoji nedochází, pokud pomineme laparoskopické a robotické operace, jež jsou však vyhrazeny jen do velkých center. Cévní protézy a šicí materiály jsou již dlouho používané a mají tedy prověřené vlastnosti a výsledky.
Kdy by měl člověk navštívit cévního chirurga?
K vyšetření cévním chirurgem by měl být pacient odeslán na základě doporučení praktického lékaře či jiného specialisty. Hlavním příznakem ischemické choroby dolních končetin jsou tzv. klaudikace - tedy bolesti končetiny při chůzi, které nekdy donutí nemocného až zastavit. Pokročilejším příznakem jsou již klidové bolesti nebo trofické změny na kůži, zejm. prstech, postižené končetiny. Řada cévních onemocnění je však bezpříznaková a může se jednat o náhodný nález při jiném vyšetření. Například aneuryzma břišní aorty je často odhaleno na ultrasonografii břicha z jiné indikace. Stejně tak postižení karotického řečiště se může projevit až cévní mozkovou příhodou.
Budete spolupracovat s jinými odbornostmi?
Zcela jistě, v péči o cévního pacienta je základem mezioborová spolupráce. Ať již jde o správnou indikaci k cévnímu vyšetření, následnou přípravu k operaci či další pooperační péči. Vždy se jedná o týmovou práci internisty, anesteziologa, chirurga a ev. rehabilitačního lékaře či fyzioterapeuta. Koncept jednoho vševědoucího lékaře je v dnešní době již minulostí.
Jaké jsou vaše koníčky? Jak relaxujete?
Odpočívám hlavně aktivně, sportem. Rekreačně se věnuji triatlonu na delších tratích. Volný čas s rodinou rádi trávíme na horách v kterémkoli ročním odbobí. Největším únikem je pak potápění, zejména technické, vrakové, jeskynní… to však zabere již více času a den má bohužel jen 24 hodin :-)
