Pane doktore, proč jste si vybral studium medicíny a jaká byla cesta k vašim pozdějším specializacím – tedy k endokrinologii a diabetologii?
Volba stát se lékařem rozhodně nebyla jasná od dětství, ale spíše postupná. Již na základní škole mne zajímala biologie, na gymnáziu potom dále i chemie. Ve 3. ročníku na gymnáziu jsem se rozhodoval mezi Přírodovědeckou fakultou a studiem medicíny, nakonec „zvítězila“ medicína, i když v rodině žádného lékaře nemáme. Jistě mne ovlivnilo i to, že v tomto období byl děda těžce nemocný a nevěděl jsem, jak mu více pomoci.
Obor endokrinologie mne zaujal již na fakultě. Jedná se o obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou hormonálních poruch žláz s vnitřní sekrecí. Mezi tyto žlázy patří například štítná žláza, příštítná tělíska, nadledviny, pohlavní žlázy, hypofýza a další. Hormony a jejich produkce jsou vzájemně ovlivňovány. Tyto vztahy je při diagnostice nutné znát a to je na tomto oboru právě to krásné, tedy uvažování a uvědomování si jednotlivých souvislostí. Jen to potom může vést ke správné diagnóze a úspěšné léčbě. A co se týká diabetologie – nyní je tento obor přičleněn v rámci atestace k endokrinologii, takže složením zkoušky se stáváte jak endokrinologem, tak diabetologem. Pro mne to tedy byl spíše takový příjemný „bonus“. Diabetologie v posledních zhruba 10letech zažila úžasný vývoj v léčbě. Díky tomu máme nyní k dispozici spoustu nových druhů léků a můžeme tak léčbu „ušít“ pacientovi na míru...
Co může vaše ambulance nabídnout pacientům Hořovicka?
Jsem moc rád, že moderní trendy terapie a péče v diabelogii můžeme pacientům dopřát i my. V rámci naší ambulance provádíme diagnostiku, léčbu, edukaci a konziliární činnost u různých typů diabetu (diabetes mellitus 1. typu, diabetes mellitus 2. typu, těhotenský diabetes, sekundární typy diabetu). Cukrovka je onemocnění, které „nebolí“, a proto je o to více nebezpečné svými následky. V případě neléčené cukrovky může docházet k velmi závažným komplikacím (srdeční infarkty, cévní mozkové příhody, amputace dolních končetin, selhání ledvin, poškození zraku až slepota). Pokud se vyskytnou, máme možnost spolupracovat s lékaři dalších oborů jako nefrology, kardiology, chirurgy, očními lékaři, ... Nerad bych také zapomněl na praktické lékaře, jejichž role v rámci časného odeslání k vyšetření je velmi důležitá.
Co se týká endokrinologického zaměření. Největší část tvoří pacienti s onemocněním štítné žlázy, kdy kromě laboratorních odběrů provádíme v ambulanci sonografická vyšetření štítné žlázy, v případě potřeby i biopsie pod sonografickou kontrolou (tedy odebrání buněk z postiženého místa štítné žlázy, nejčastěji tzv. uzlu).
Potíže s diabetem a se štítnou žlázou jsou velmi rozšířené. Jaké jsou důvody? Podceňují lidé tyto problémy?
Máte naprostou pravdu. Obě tato onemocnění jsou velmi rozšířená. V ČR žije nyní zhruba 860 000 diabetiků a jejich počet se za posledních 25let zdvojnásobil. Příčinou je obecný nárůst počtu autoimunitních chorob, stárnutí populace a především nezdravý životní styl, částečně se potom podílí i dědičnost. Nejdůležitější je pacientům s diabetem vysvětlit závažnost tohoto onemocnění a to, že toto onemocnění je ve většině případů nevyléčitelné. Vždy je nutná dobrá spolupráce mezi lékařem a pacientem. Pokud nebude ze strany lékaře adekvátní léčba či naopak ze strany pacienta nespolupráce („špatná“ strava, nedostatek pohybu), nebude výsledek nikdy ideální.
Co se týká štítné žlázy, zde bych vyzdvihl v posledních letech především spolupráci s gynekology a porodníky, kteří v těhotenství u žen provádí odběry nejen krevního cukru, ale často i právě hormonů štítné žlázy. Období prvních tři měsíců těhotenství je nejvýznamnějším pro správný vývoj mozku a míchy u plodu. Včasně zahájená terapie tak může značně ovlivnit další vývoj plodu.
Je činnost štítné žlázy opravdu tolik spojena s obezitou?
Toto je krásná otázka a bohužel se stala trochu všeobecným mýtem. Asi zklamu mnoho pacientek, ale vliv štítné žlázy na obezitu je zcela minimální. Hormony štítné žlázy v našem těle ovlivňují mnoho systémů, jako např. kardiovaskulární aparát (srdce, cévy), přeměnu látek a další. Co se týká váhy, projevuje se však především při nadbytku hormonů (tzv. hyperthyreoze), při které dochází kromě jiného k hubnutí (většinou 5-10kg, někdy i více). Při těžkém neléčeném nedostatku hormonů (tzv. hypothyreoze), může docházet k mírnému vzestupu hmotnosti, jehož příčinnou je především zadržování vody, většinou ale do 5kg.
Jak hodnotíte jako diabetolog – endokrinolog ten obrovský příklon lidí k různým alternativním postupům?
Odklon lidí od klasické medicíny je dle mého názoru dán především nedostatkem času, který může věnovat lékař pacientovi. Ti potom mají pocit, že se jim lékař dostatečně nevěnuje a hledají alternativu. Když se mě pacienti ptají na můj názor, nezrazuji je od alternativních metod. Snažím se však vždy zdůraznit, aby tyto metody využívali jako doplňkové k zavedené terapii.
Jaké jsou vaše koníčky? Jak relaxujete?
Aktuálně je pro mne největším odreagováním turistika. Cestování spojené s fotografováním přírody, zvláště hub, kterým se snažím věnovat také trochu hlouběji. Ze sportu cyklistika. Dále se věnuji filatelii a regionální historii, rád se občas podívám na film nebo přečtu hezkou knihu.
