Úspěch Jany Djakow: Jako první Češka má podíl na pokynech evropské resuscitační rady

26. 10. 2021

Své doporučené postupy aktualizuje Evropská resuscitační rada každých pět let už od roku 2000. Lze je považovat za zlatý standard neboli postup lege artis v resuscitaci a kromě těch, kteří resuscitaci provádějí a vyučují, se jimi řídí třeba i soudní znalci. Letos se pod tyto pokyny poprvé podepsala i Češka - Jana Djakow, která pracuje mimo jiné jako zástupkyně primáře na oddělení následné intenzivní péče pro děti v naší Nemocnici Hořovice. Jako spoluautorka se podílela na částech Resuscitace dětí a Etika.

Na dětské ARO se dostala prvně před jedenácti lety, když se připravovala na atestaci na pediatrické klinice pražské motolské nemocnice. Tehdy se zúčastnila i jednoho z prvních kurzů Advanced Life Support (ALS) dospělé resuscitace, který pořádala nově vzniklá Česká resuscitační rada. Poslední dva roky spolupracovala jako první Češka na doporučených postupech Evropské resuscitační rady (ERC). Těmi se řídí profesionální zdravotníci a přihlíží k nim například i soudní znalci. „Byla jsem součástí pracovní skupiny, která měla aktualizovat postupy dětské resuscitace,“ přibližuje Jana Djakow.

Jak dlouho jste pracovali na aktualizaci?

Původně jsme aktualizované postupy měli vydat v roce 2020. ERC to dělá každých pět let. Vydání ale zdržela pandemie covidu-19. Takže jsme na nich systematicky pracovali více než dva roky. Zpracovávali jsme důkazy, které vyšly v odborných časopisech. Postupovali jsme v souladu s Evidence Base Medicine – Medicínou založenou na důkazech (systematický přístup k léčbě, který propojuje nejlepší dostupné vědecké důkazy s klinickou zkušeností lékařů – pozn. red.). V oblastech, kde nemáme vůbec žádné údaje, co se týká daného postupu, děláme konsenzus odborníků.

Nově doporučujete, aby lidé nejdříve zavolali zdravotnické záchranáře a pak zahájili resuscitaci.

Ano. Respektive, aby nejprve provedli pět vdechů do dítěte, což vyplývá z toho, že většina zástav u dětí je respiračního původu. Pak zavolali na tísňovou linku 155 a poté zahájili resuscitaci. Doporučení vychází z faktu, že většina lidí má mobilní telefon u sebe a mohou zavolat rychleji. Oproti dřívějšku, kdy museli k telefonu odbíhat na delší vzdálenosti.

Předpokládám, že počítáte s tím, že odborníci na lince 155 mohou lidem následně radit krok za krokem?

Ano. Česká republika je jediná evropská země, která má v legislativě dáno, že existuje takzvaná telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace nebo telefonicky asistovaná první pomoc, kdy operátor na tísňové lince je schopný dávat konkrétní instrukce, co máte dělat. Na dispečinku tísňové linky 155 pracují výhradně profesionální záchranáři nebo zdravotníci. Většina navíc dříve jezdila na výjezdy k pacientům, takže mají zkušenosti přímo z praxe. A pokud máte v mobilním telefonu aplikaci Záchranka, tak jsou přes ni schopni udělat s vámi i videohovor. Vidí, co se na místě děje, a přizpůsobí tomu své instrukce.

Což je určitě dobře, pokud poskytuji první pomoc sama a nemám vedle sebe někoho dalšího, kdo by komunikoval s operátorem...

Jistě. V tom stresu, kdy si nejsme schopni příliš utřídit myšlenky, to určitě pomůže. Stejně, jako když je na místě ještě někdo další, kdo komunikuje s operátorem, a vy se můžete věnovat pouze oživování. Při dětské resuscitaci je kromě stlačování hrudníku stejně důležité ventilovat – vdechovat do dítěte. Na rozdíl od dospělých, pokud do dítěte nezačnete dýchat, tak se ho často nepodaří vůbec oživit. Nebo se to podaří, ale skončí to špatným neurologickým výsledkem. Uvádí se, že pokud se přívod kyslíku neobnoví do deseti minut, začnou buňky mozku velice rychle odumírat.

Jak postupovat například při oživování dítěte, které se topilo?

Zatřesu mu jemně ramenem – ověřím si tak, zda reaguje. Když nereaguje a nedýchá, znamená to, že má srdeční zástavu, a musím zahájit resuscitaci. Pětkrát do něj vdechnu a sleduji, jestli se mu zvedá hrudník.

Nemám se ani pokoušet z něj vylévat vodu? Uvolnit mu jazyk? Vyčistit dutinu ústní od nečistot?

Ne. U většího dítěte stačí zaklonit hlavu, a tím se mu uvolní dýchací cesty. Žádné vytahování jazyka. Zacpu mu noc a provedu pět vdechů. Nejdůležitější je sledovat, jestli se zvedá hrudník. Pokud ne, aktivuji rychlou zdravotnickou službu na 155 nebo přes aplikaci Záchranka. A zahájím srdeční masáž.

Hlavně nepřestávat! „U masáže srdce je důležité vytrvat, dokud nepřijede odborná pomoc nebo nezačne pacient jevit známky života. I méně kvalitní masáž je lepší než žádná,“ říká Jana Djakow.

Jak se vlastně provádí masáž srdce u dětí?

Ve spodní třetině hrudníku. Hranou dlaně jednou rukou nebo dvěma dle velikosti dítěte. U kojenců se používají dva prsty. Stlačuji 30x. Hrudník je třeba stlačit alespoň o jednu třetinu jeho předozadního průměru. Pak zase dva vdechy. Tak to opakuji, než přijede záchranná služba. Nebo než se dítě začne aktivně bránit, případně vykazovat známky života. Ideální je střídat se s někým dalším. I u profesionálů se musíme vystřídat nejpozději po dvou minutách. Je prokázané, že se potom kvalita srdeční masáže prudce snižuje.

A pokud jsem sama?

Pak je důležité hlavně nepřestávat, protože masáž nahrazuje funkci srdce. Umožňuje krvi dostat se do srdce a mozku a okysličit tyto dva nejdůležitější orgány.

Zdroj: idnes.cz, autor: Jaroslava Šašková