Urgentní příjem má novou posilu

14. 10. 2022

Na pozici vrchní sestry urgentního příjmu Nemocnice Hořovice nastoupil Martin Jonáš. Pracoval 12 let ve Fakultní nemocnici v Motole na JIP ortopedie jako všeobecná sestra s ARIP (vzdělávací program v oboru Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče). Jak sám říká, práce je to velmi různorodá a ve spektru pacientů nepředvídatelná. Nikdy neví, jaký případ dostane.

Jak se vám líbí v novém zaměstnání?

Náplň práce vrchní sestry je od práce všeobecné sestry diametrálně odlišná. Je to spíše manažerský post než zdravotnický. Mám na starosti zajištění personálního obsazení centrálního příjmu, vypisuji služby, starám se o materiální zajištění provozu a dostatečnou zásobu léků a zdravotního materiálu. Pro mě osobně, je to velká výzva. Lákala mě nabídka zkusit si jinou pozici ve zdravotnictví a také jsem se chtěl více přiblížit domovu, protože bydlím v Příbrami. Zpočátku jsem se cítil dost nejistě a trochu se bojím, že mi po čase bude chybět ta sesterská práce, kontakt s pacientem, s kterým se nyní nesetkávám. Zatím největší výzva je pro mě personální stránka práce, sestavit služby tak, aby to všem vyhovovalo a aby obsahovala všechny pozice, které jsou na urgentu potřeba.

Jaká je práce na urgentním příjmu? Jaké zdravotní problémy nejčastěji řešíte?

Urgentní příjem nemocnice funguje v režimu 24/7. Pracuje zde 24 sester 15 sanitářů. Spektrum práce je z celé nemocnice nejširší, protože na urgent se prakticky dostane jakýkoliv případ. Na ortopedii jsme měli dokola stejné diagnózy. Tady to nikdy není jednotvárné. Nikdy nevíte, jaký případ dostanete, od zlomených nohou, po vážné úrazy z autonehod až po kuriozity. Pacienti přicházejí buď  sami nebo jsou přivezeni vozidlem záchranné služby. Urgent rozdělujeme na chirurgickou část, kde řešíme tržné rány, úrazy, na interní část, kde ošetřujeme většinou starší pacienty, kteří mají často problém s tlakem, dýcháním, pak je tu neurologická a ortopedická urgentní ambulance. Dětská pohotovost je provozována samostatně dětským oddělením.

Jak probíhá předání pacientů od rychlé záchranné služby?

Již ve vozidle záchranné služby probíhá základní triáž. Záchranka Středočeského kraje nám posílá informace se základními údaji pacienta a popisem problému, kvůli kterému nám pacienta vezou, přímo nám do informačního systému. Záchranky Plzeňského kraje se s námi spojují telefonicky.

Často si lidé stěžují na velké množství pacientů na urgentu a na dlouhé čekání.

Včera bylo kolem poledne na urgentu vyšetřeno už 50 osob a celé odpoledne a noc byla ještě před námi. Lidé často vyhledávají pomoc urgentního přijmu nemocnice před vyhledáním svého praktického lékaře, protože nedokáží posoudit závažnost svého zdravotního problému. To vede i k výrazné kumulaci pacientů. Výběr urgentní ambulance provádí, pro pacienty, kteří přijdou sami, triážová sestra, která nejen že určí příslušnou ambulanci, ale určuje i pořadí pacientů, které je dané urgentností jejich zdravotního problému a stavu. V ordinaci pacienta vyšetří lékař, kterého si zveme z oddělení na konzilia. Většině pacientů se provádí krevní odběry, na jejichž výsledky čekají pacienti v čekárně, pokud to jejich stav umožňuje. Často se stýkáme i se situací, že si chtějí pacienti na tu „hoďku než budou výsledky“ odskočit například nakoupit. Toto však není možné, pokud vyhledávají urgentní pomoc, předpokládáme, že jejich stav je urgentní, tudíž vážný. Do výsledků krve není možné urgentní příjem opustit.

Je něco, co víte, že byste chtěl už nyní zlepšit?

Určitě se těším na nový urgentní příjem, který se má vystavit s novou přístavbou nemocnice, a který vyřeší nedostačující prostor nejen v čekárně. Také chceme do budoucna s vedením nemocnice řešit bezpečnost na urgentním příjmu, protože se personál často stýká s agresivními pacienty, obzvláště v nočních hodinách. Zatím jsme okrajově konzultovali možnost umístění stálé ochranky v prostorách centrálního příjmu a kurz sebeobrany pro zdravotní personál. 

Koluje na centrálním příjmu přátelská atmosféra?

Kolegové mě přijali v drtivé většině dobře, i kvitovali, že je na této pozici muž. Být muž v převážně ženském kolektivu je podle mě výhoda (směje se). Trochu jsme jen bojovali, zda mi mají říkat pane vrchní, ale domluvili jsme se na Martinovi.

Rád bych zde vytvořil jeden tým, protože člověk v práci tráví většinu života a kolikrát je těžké vyjít s pacienty a když by k tomu člověk přičetl i nepříjemné pracovní prostředí, to už je na psychiku člověka příliš. Rád bych, kdybychom fungovali jako jedna pracovní rodina.

Galerie