Dětem se snažíme neustále různými prostředky zlepšovat kvalitu života.
„Děti, o které pečujeme, mají velmi omezený život vážnou nemocí. Zastávám názor, že když si dítě vlivem nemoci ve svém věku samo někam nemůže dojít, nemůže poznávat svět jako zdravé děti, tak mu svět máme donést do postele nebo do kočárku,“ říká MUDr. Mahulena Exnerová, primářka dětského oddělení Nemocnice Hořovice, jehož součástí je i oddělení DIOP.
Před několika lety jsme zavedli pro děti na DIOP canisterapii ve spolupráci se spolkem Tam, kde zvířata pomáhají. Nyní se snažíme spektrum tohoto druhu péče rozšířit a tak zkoušíme, jak budou naše děti reagovat na hiporehabilitaci spolku Caballinus, která spadá nejen do fyzioterapeutických metod, ale využívá i další stimulační prvky.
„Hippoterapie pomáhá především pohybovým schopnostem, uvolnění svalového napětí, psychice ale i odhlenění a činnosti střev. A především, kontakt s koněm je silný zážitek,“ říká Tereza Honců, zakladatelka a fyzioterapeutka spolku Caballinus.
„Mám z toho výborný pocit, bylo to jedním slovem skvělé. Canisterapii už na oddělení několikátým rokem máme. Je to terapie nejen pro děti a jejich rodiče, ale i pro personál. Zvířata propojují všechny, kteří jsou kolem. Tohle je přesně ono. Byl to náš první pokus umožnit našim dětem kontakt s koňmi. Hezky to navazuje na naši spolupráci s organizací Tam, kde zvířata pomáhají. Ti chodili s pejsky dovnitř do nemocničních pokojů. Toto je první venkovní akce. Kromě pejsků jsou tu dnes i koně, což je zase jiný vjem. Kolegyně z Rané péče mi svého času, když jsem jí o plánované hippoterapii říkala, se smíchem sdělila, že jak mě zná, tak tu příště bude žirafa a slon. Jsem moc ráda, že u nás v Nemocnici Hořovice díky podpoře vedení máme možnost podobné aktivity dělat,“ sdílí první pocity po terapii MUDr. Mahulena Exnerová.
S nápadem na hipoterapii v areálu nemocnice před více než rokem přišla Kristýna Poláková z Institutu Pallium a Centra paliativní péče, která s primářkou oddělení a nově i s hořovickým týmem spolupracuje. „S Caballinem mám dlouholetou a velmi dobrou zkušenost prostřednictvím mého syna. Dětské paliativní péči se věnuji jako výzkumník. Už před covidem jsme se bavili o možnosti sem koně přivézt. Navázali jsme na to, že se v Caballinu začali věnovat dotykové terapii v Nemocnici sester sv. Karla Boromejského na pražském Petříně, kam koně vodí za seniory. Rozšíření působení na děti s paliativními potřebami nám všem dávalo smysl a mám velkou radost, že se to povedlo,“ uzavírá Kristýna Poláková.
