Trombóze lze předejít hlavně pohybem, radí MUDr. Jana Ziková

5. 4. 2018

Začínající letní sezóna je obvykle doprovázena vyšším výskytem trombóz, zejména leteckých trombóz. „Mezi další rizikové faktory patří vyšší věk, obezita, imobilizace, gravidita a poporodní stav, hormonální antikoncepce a substituce, onkologické a vážné interní onemocnění, úrazy a pooperační stavy,“ konstatuje MUDr. Jana Ziková, zástupce primářky hořovické Interny, která v následujícím rozhovoru mluví o nebezpečích a varovných signálech trombózy a o zvýšeném výskytu tzv. e-trombosis, která postihuje mladé a jinak zdravé lidé, kteří stráví v kuse mnoho hodin u počítače.

Nedostatek pohybu je uveden jako nejčastější příčina vzniku trombózy. Proč se zvyšuje její výskyt v létě?

Ano, v létě jsme aktivní, ale také třeba častěji cestujeme. Proto se v létě v ambulanci častěji setkáváme s tzv. cestovní trombózou. Je to trombóza u zdravých, často mladých lidí, která vznikla následkem několikahodinové nehybnosti při cestování na velkou vzdálenost. Pokud se ještě připojí dehydratace, zejména spojená s vyšším příjmem alkoholu, riziko vzniku trombózy narůstá. Toto riziko se vztahuje na všechny dopravní prostředky, i když zvláštní postavení má tzv. letecká trombóza, která je historicky nejdéle známá. Udává se, že riziko vzniku trombózy vzniká u letů nad čtyři hodiny a je dvojnásobné, u letů nad osm hodin je riziko trojnásobné. Už v roce 1988 byl popsán tzv. "syndrom ekonomické (turistické) třídy“, kdy byla objevena souvislost mezi vznikem trombózy a embolie u cestovatelů ve stísněném prostoru se skrčenýma nohama. Vzniku trombózy také napomáhá poloha nohou. Ve skrčených či překřížených končetinách se zpomaluje průtok krve, což napomáhá vzniku trombu. Další skupinou pacientů jsou paradoxně sportovci, u kterých vznikla trombóza jako důsledek úrazu končetiny a její nehybnosti. Této trombóze předcházíme zpravidla aplikací injekcí heparinu.

Jaká jsou nebezpečí spojená s trombózou?

Existují dvě závažné komplikace. Plicní embolie a posttrombotický syndrom.

Plicní embolie je akutní formou tzv. tromboembolické nemoci, kdy trombus, uvolněný z trombotizované končetiny, doputuje až do plicního řečiště. Pokud je trombotizace rozsáhlá může skončit i smrtí pacienta. Druhá komplikace je spíše chronická a souvisí s nedostatečně zprůchodněnou končetinou po trombóze. Je pro ni typická bolestivost, pocity tíhy, křeče, otok a nakonec i bércový vřed.

Jaké jsou varovné signály pro trombózu?

Nejčastějším příznakem je bolest, která je spontánní, často výraznější po stlačení končetiny. Bývá trvalá nebo jen vázaná na pohyb. Někdy pacienti popisují jen tlak či pocit dyskomfortu.

Dalším příznakem je otok. Může být rozsáhlý, ale i diskrétní s prosáknutím v oblasti kotníků. Méně častými příznakem je pocit vyšší teploty v končetině či její barevné změny. Příznaky jsou typicky jednostranné.

Aby to nebylo tak jednoduché, u určitého procenta lidí tyto příznaky zcela chybí, což je typické pro starší a hospitalizované pacienty.

Kdo je nejvíce ohrožen vznikem trombózy?

Rizikových faktorů je mnoho, často se kombinují a pro vznik trombózy je typická kumulace těchto rizik. Například, žena, která má nadváhu, užívá hormonální antikoncepci a letí letadlem na velkou vzdálenost, má 60 x vyšší riziko vzniku trombózy oproti ženě, která tyto faktory nemá.

Mezi rizikové faktory patří: vyšší věk, obezita, imobilizace, gravidita a poporodní stav, hormonální antikoncepce a substituce, známá trombofilní mutace, onkologické a vážné interní onemocnění, úrazy a pooperační stavy.

Ráda bych upozornila na podceňovaný rizikový faktor, který také souvisí s imobilizací, a to je dlouhé sezení. V odborné literatuře bylo popsáno mnoho případů vzniku trombózy při sezení v práci či při účasti v maratonu počítačových her. Jako e-trombosis byl pojmenován jev úmrtí mladých zdravých lidí, kteří strávili v kuse mnoho hodin u počítače. Sezení u počítače je v 21. století běžnou pracovní i volnočasovou aktivitou a proto se riziko vzniku této trombózy týká většiny populace a nemusí se jednat o extrémní případy. Studie, které se zabývaly vyčíslením rizika této trombózy, označily jako rizikové sezení v průběhu jednoho dne po dobu deseti a více hodin, z toho dvou hodin nepřetržitě, každá další hodina strávená vsedě vedla k nárůstu rizika o dalších 10%. Mezi nejvíce postižené profese patřili IT specialisté, manažeři, administrativní pracovníci, řidiči taxi či pokladní.

Nakolik je účinná punčochová prevence?

Jako prevence se používá u rizikových skupin, v rizikových situacích - například v pooperačních stavech či u pacientů s prodělanou trombózou, a u pacientů se známou trombofilní mutací, když budou třeba cestovat na dlouhou vzdálenost. Použití punčoch se v prevenci u běžné populace nedoporučuje.

Co bystě doporučila pacientům, kteří v minulosti trombózu prodělali?

Pokud jsou vyléčení a nemají žádné obtíže, nemusí například již nosit elastickou punčochu a určitě nemusí žít ve strachu, že se trombóza nepochybně vrátí a bude mít fatální následky. Na druhou stranu si musí uvědomovat rizika vzniku trombózy a snažit se jim předcházet. Svým pacientům doporučuji opatrnost při rizikových situacích - již zmíněném cestování, ale i dlouhém sezení v práci či při jakékoliv jiné činnosti. V těchto situacích jim doporučuji elastické punčochy, ale samozřejmě musí dodržet základní režimová opatření - zkusit po 30-60 minutách přerušit jízdu či sed a projít se, cvičit nohama, dbát na pitný režim. Byla bych ráda, kdyby si tato jednoduchá pravidla osvojila co nejširší veřejnost a tak mohla trombóze předejít.

Takže, kdo si dočetl tento rozhovor až do konce a zjistil, že sedí u počítače déle než 2 hodiny, měl by teď vstát a projít se, aby nerozšiřoval řady našich pacientů s trombózou.

Galerie