Primářka St. Adámková: Pověst nemocnice nedělá jen krásné prostředí, ale lidé, kteří v ní pracují

30. 3. 2016

Od letošního ledna vede nově hořovickou neurologii MUDr. Stanislava Adámková. Nová primářka působí v Hořovicích téměř čtvrtstoletí. Při této příležitosti jsme ji požádali o rozhovor, ve kterém vysvětluje postavení jejího oddělení v nemocnici a hodnotí současné trendy v oblasti neurologie.

Jak hodnotíte změny, kterými prošla nemocnice, nově z pozice primářky neurologie?

Za téměř 23 let mé působnosti v hořovické nemocnici se změnilo mnohé, řekla bych, že téměř všechno. Celá nemocnice prošla rozsáhlou rekonstrukcí, je vybavená řadou nejmodernějších přístrojů, otevřené jsou nové operační i porodní sály, nová rehabilitace. Zásadní jsou i změny personální - na většině oddělení pracují nové týmy lékařů a sester. Některá oddělení zanikla (např. ORL), nová oddělení byla vybudována, jako neonatologie, ortopedie, neurologie. Došlo zcela určitě ke změnám v chování a jednání zdravotníků ke svým pacientům, ale i v chování pacienta vůči zdravotnickému personálu. Změnily se interpersonální vztahy. Je nutné si uvědomit, že pověst nemocnice nedělá jen krásné prostředí, přístrojové vybavení, ale zejména lidé, kteří v ní pracují.

S jakými plány jste převzala vedení neurologického oddělení? Připravujete nějaké novinky? 

Neurologický ordinariát vznikl v hořovické nemocnici v září roku 1989 v rámci tehdejšího interního oddělení. O rok později bylo otevřeno oddělení jako takové. Za dobu své existence má hořovická neurologie dobré jméno nejen u našich klientů ze širokého okolí, ale i na vyšších specializovaných pracovištích. Ráda bych v této tradici pokračovala a s týmem lékařů a sester poskytovala pacientům komplexní neurologickou péči se zaměřením zejména na cévní onemocnění mozku, s rozšířením preventivní diagnostiky o ultrazvuková vyšetření extra - i intrakraniálních tepen a léčbu chronických bolestivých stavů. Naši lékaři se v současné době školí např. v základech čínské medicíny, akupunktuře, myoskeletární medicíně a mobilizačních technikách. Byla bych ráda, kdyby se další lékaři vyškolili v EEG (pozn.: Elektroencefalogram  je záznam časové změny elektrického potenciálu způsobeného mozkovou aktivitou) a EMG (pozn.: Elektromyografie studuje funkci kosterního svalstva tím, že vyšetřuje elektrické biosignály, které ze svalů vycházejí) diagnostických metodách.

Jaké jsou současné vědecké trendy v oblasti neurologie?

Neurologie zaznamenala v uplynulých dvou desetiletích dramatický rozvoj. Dříve obor extrémně konzervativní, dnes s možností využití nejmodernějších neinvazivních či intervenčních metod - jako je CT, magnetická resonance, PET, intervenční radiologie, hluboká mozková stimulace apod. Vývoj a výzkum nových léků, diagnostické a léčebné postupy se dramaticky rychle vyvíjí. To, co platilo před dvěma lety, je nyní již zastaralé. Velký rozvoj zaznamenala léčba zejména autoimunitních onemocnění nervového systému, extrapyramidových onemocnění, léčba epilepsie apod. Právě z těchto důvodů spolupracujeme s vyššími, zejména pražskými pracovišti a jejich specializovanými centry jako je FN Praha Motol, Nemocnice Na Homolce, ÚVN Střešovice či VFN Karlovo náměstí.

Zaznamenala jste nějaké výraznější změny v neurologických onemocněních? Čím jsou ovlivněny?

 V posledních letech zcela určitě přibývá pacientů s chronickými vertebrogenními obtížemi, pacientů trpící onkologickou diagnózou či autoimunitním onemocněním. Narůstá počet pacientů s cévní mozkovou příhodou a to zejména ve stále mladších věkových skupinách. Příčiny nárůstu těchto onemocnění vidím zejména v současném způsobu života, tzv. "uspěchané době", v trvalém psychickém i fyzickém přetížení lidí, v nesprávné životosprávě a v nedostatku pohybu.

Jak blízko má neurologie k psychiatrii, existují hranice mezi těmito obory?

Mezi obory neurologie a psychiatrie není pevná hranice. Existuje celá řada neurologických onemocnění, mezi jejichž první klinické příznaky patří symptomy psychiatrické- např. limbická encefalitida, Huntingtonova chorea, psychogenní záchvaty  apod. Nebo jsou projevem pozdních stádií neurologických  onemocnění - např. Parkinsonova nemoc. Stejně jako pacient , který se léčí se schizofrenií může mít neurologický problém. Bolest, chronicita či pozvolná progrese onemocnění, náhlé ochrnutí z plného zdraví přináší vysoké nároky na psychickou odolnost pacientů. Pacienti se stávají úzkostnými, mají deprese. Proto i povinná tříměsíční stáž na lůžkovém psychiatrickém oddělení je součástí předatestační přípravy mladých lékařů.

Galerie