Očkování nás může ochránit před některými nemocemi

12. 6. 2020

Platí, že čím víc lidí je očkovaných, tím je menší možnost šíření infekční choroby. Při vysoké proočkovanosti se daří držet onemocnění natolik pod kontrolou, že se vyskytuje sporadicky nebo se nevyskytuje vůbec.

Očkování nás může ochránit proti některým nemocem, proti kterým stále ještě nemáme, ani v naší moderní době, účinné léky. Léčba některých onemocnění je možná, ale infekce může zanechat závažné trvalé následky. Některé infekce mohou být tak rychlé a zákeřné, že se adekvátní léčba nestihne podat. 

"Očkování už zachránilo miliony životů, pomohlo snížit kojeneckou úmrtnost, pomohlo vymýtit některé nemoci, pomohlo minimalizovat výskyt závažných infekčních nemocí. Pokud chceme tento stav udržet, musíme v očkování pokračovat," řekla praktická lékařka pro děti a dorost Nemocnice Hořovice MUDr. Lucie Milá, která dále odpovídala na otázky:

Jaké jsou mýty v neprospěch očkování?

Mýtus č. 1: "Očkování příliš zatěžuje nevyvinutý dětský imunitní systém."

U kojenců očkování překlenuje období, kdy jejich obranyschopnost ještě není plně vyvinuta a imunitní systém si s přirozenou infekcí sám neporadí. Ani mateřské mléko dítěti nezajišťuje dostatečnou imunitní ochranu. Nejvíc ohroženy jsou děti do 1 roku, což je období, kdy imunitní systém dozrává.

Mýtus č. 2: "Očkování oslabuje přirozenou imunitu."

Očkování imunitní systém dětí nezatěžuje a ani neoslabuje, naopak ho posiluje. Přirozená obranyschopnost se pak nadále utváří.

Mýtus č. 3: "Očkování způsobuje autismus."

Výskyt vedlejších účinků po očkování je pečlivě sledován. V 90. letech bylo publikováno několik studií spojujících očkování s rozvojem autismu a jiných vážných onemocnění. Tyto studie však vycházely ze smyšlených dat a žádný důkaz o tom, že očkování vyvolává autismus se nikdy ve vědeckých studiích nenašel. Tato informace se přesto stala jedním z nejčastějších mýtů, které kolem očkování vznikly.

Mýtus č. 4: "Hliník a další látky ve vakcínách poškozují organismus."

Hliník je jeden z nejběžnějších kovů, se kterým se setkáváme ve vodě, vzduchu i potravě od narození. Hlinité soli se vyskytují ve většině vakcín, protože posilují imunitní odpověď na očkování a podporují tak jeho účinnost. Jejich množství je však minimální a nedosahuje ani 1mg v jedné dávce, někdy mnohem méně. Většina hliníku je z těla velmi rychle vyloučena.

Pro porovnání: Během prvních 6 měsíců života děti přijmou přibližně 3-4mg hlinitých solí ve vakcínách. Oproti tomu přibližně 10 mg přijmou z mateřského mléka. Sušená mléka obsahují dokonce 10krát až 40krát více hliníku.

Mýtus č. 5: "Aplikace vakcín proti více nemocem příliš zatěžuje organismus."

Kombinované vakcíny, které chrání proti několika nemocem (např. hexavakcína), obsahují výrazně méně účinných složek i pomocných látek ve srovnání se staršími vakcínami, jelikož nové vědecké poznatky umožnily snížení množství všech látek, které zaručí plnou ochranu před nemocemi, na nezbytné minimum. I u těchto kombinovaných vakcín je tak zátěž imunitního systému velmi nízká. Důvodem spojených aplikací je zejména snížení počtu injekčních vpichů u dětí, jelikož jsou pro ně stresující.

Mýtus č. 6: "Zbytečně se očkuje proti nemocem, které už se nevyskytují."

Ani nemoci, jejichž výskyt očkování snížilo na minimum, však nelze podceňovat. Jak ukazují zkušenosti z některých zemí, jakmile se očkování omezí, i dosud ojedinělé infekce se snadno znovu rozšíří.

Proč je nutné dodržovat očkovací kalendář?

Je velice důležité očkování správně načasovat, proto vznikl očkovací kalendář. Česká vakcinologická společnost proto připravuje, a podle nejnovějších poznatků upravuje, očkovací kalendář, který rozvrhuje očkování dětí tak, aby bylo co nejúčinnější a chránilo co nejdříve. Tento očkovací kalendář zahrnuje ideální plán všech dostupných očkování zdravých dětí, tedy povinných i nepovinných, na základě výskytu onemocnění v dané zemi.

Vždy byli, jsou a budou lidé, kteří budou chtít očkovat a ti, co nebudou chtít očkovat. V naší ambulanci je naštěstí většina rodičů, kteří očkovat chtějí, i když občas v alternativních očkovacích schématech. Jsme vždy připraveni rodičům poradit, vysvětlit a zodpovědět vše, co potřebují o očkování vědět. Pokud jsou rodiče přesvědčeni neočkovat, tak určitě máme snahu jejich rozhodnutí změnit, avšak definitivní rozhodnutí je na rodičích, kteří jsou plně odpovědni za dítě a péči o něj.

Která očkování jsou povinná a která ne?

V ČR je povinné očkování hexavakcínou (záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B a onemocnění způsobené bakterií Haemophilus influenzae typu B) v prvním roce života, kombinovanou vakcínou proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím ve druhém roce života, přeočkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli v 5ti letech a totéž v kombinaci s dětskou obrnou v deseti letech. Všechna povinná očkování představují celkem pouze 7 aplikací, resp. vpichů.

Ostatní očkování nejsou povinná. Některá nepovinná očkování jsou v určitém věku hrazena ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění - očkování proti pneumokokovým nákazám, meningokokovým nákazám a onemocněním způsobeným lidským papilomavirem (HPV).

Mezi nepovinná očkování patří očkování proti rotavirovým nákazám, pneumokokovým nákazám, meningokokovým nákazám, proti žloutence typu A (nemoc špinavých rukou), proti klíšťové encefalitidě, proti onemocněním způsobených lidským papilomavirem a další.