Kolik procent dospělé populace trpí syndromem spánkové apnoe? Jaké skupiny obyvatelstva jsou nejvíc postižené?
V dospělé populaci se objevuje tento syndrom nejčastěji ve věku 40-50 let, postihuje asi 21% mužů a 9% žen. V poslední době si ale všímáme posun do nižších věkových kategorií kolem 30-40 let. Nejvíce jsou postižení lidé s interními nemocemi, jako hypertenze, diabetes, hyperlipidemie a obezita.
Jedná se o další civilizační nemoc?
Nenazvala bych to úplně civilizační nemocí, spíše bych to připsala zlepšení osvěty ohledně problematiky spánkové apnoe jak pro pacienty, tak pro lékaře. Všeobecně narůstá počet pacientů, kteří sami vyhledávají vyšetření ve spánkové ambulanci, jelikož se dočetli nebo slyšeli o této problematice. A samozřejmě přibývá i lékařů, kteří si uvědomují spojitost interních nemocí se spánkovou apnoí.
Existuje spojitost mezi obezitou a spánkovou apnoí, popř. chrápáním?
Určitě, obezita je jeden ze zásadních faktorů podílejících se na vzniku spánkové apnoe i chrápání, i když samozřejmě ne jediný. Problematika spánkové apnoe je hodně komplexní. Poměrně často se u nás objevují i pacienti, kteří obézní nejsou.
Jak definujete pojem obstrukční spánková apnoe - OSAS?
OSAS je v jednoduchosti soubor příznaků, které vznikají jako důsledek zúžení nebo uzavření horních dýchacích cest ve spánku. Typické příznaky jsou zástavy dechu ve spánku, chrápání, nekvalitní spánek, nadměrná denní únavnost a ospalost, mikro spánky při práci nebo za volantem, snížená psychická či fyzická výkonnost, vznik nebo zhoršení kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, zejména hypertenze, ischemická nemoc srdce, cévní mozkové příhody, obezita, diabetes, hyperlipidemie, aj., statisticky je prokázaná i kratší délka života u apnoiků.
Již několik let funguje v hořovické nemocnici spánková laboratoř. Kolik lidí měsíčně vyšetřujete a jak vypadá jejich vyšetření?
Naše spánková laboratoř funguje již pátým rokem, z toho dva roky jako akreditované pracoviště. Doposud jsme vyšetřili přes 460 pacientů. Měsíčně diagnostikujeme průměrně 15 pacientů. Vyšetření pacienta probíhá vždy následovně: nejdříve proběhne 1-noční monitoring spánku, následně ORL vyšetření k vyloučení nebo potvrzeni eventuální překážky v horních dýchacích cestách (HCD) a poté, dle zvážení, se doplňují další vyšetření (plicní, kardiologické, neurologické, gastroenterologické, apod.).
Na kolik jednonoční hospitalizace pacienta v cizím prostředí může podat objektivní výsledky o problémech spánku?
Samozřejmě spaní v cizím prostředí nemusí být pro každého pacienta komfortní z různých důvodů. Nicméně, k posouzení, zda se u pacienta jedná o syndrom spánkové apnoe, stačí 4-5 hodin spánku. Pokud pacient není schopen usnout za hospitalizace, monitoring proběhne v domácím prostředí.
Jak se dá tento syndrom léčit?
Pokud při ORL vyšetření je nález překážky v HCD (vybočená nosní přepážka, nosní polypy, atd.), nejdříve proběhne chirurgická léčba za účelem zlepšení průchodnosti HCD. Nicméně ve většině případů spánkovou apnoi nevyřeší, jen zlepší compliance (tolerovatelnost) následující léčby, kterou je léčba přetlakovým přístrojem, která je v podstatě jedinou možností léčby OSAS. Jedná se o zabezpečení přísunu přetlaku vzduchu do horních dýchacích cest za pomocí speciálního přístroje nazývaného CPAP (continous positive airway pressure) nebo BiPAP (bilevel positive airway pressure). U nás je zavedených na tuto léčbu zatím kolem 150 pacientů s výbornými výsledky.
Co je to syndrom neklidných končetin a co to obnáší?
Jedná se o neurologické onemocnění, které se projevuje nepříjemnými pocity v nohou (pulzování, mravenčení, apod.) a nepřekonatelným nutkáním nohama pohybovat. Příznaky se objevují večer nebo v noci, kdy pacient leží. Mohou narušit kvalitu spánku ve smyslu, že pacient má buď problém usnout nebo se probudí v průběhu noci. Tento syndrom se poměrně často vyskytuje právě u pacientů s OSAS. Léčba je neurologická - medikamentózní.
