Počátky
Požadavky a touha po vybudování nemocnice v Hořovicích jsou dohledatelné až do roku 1893. Už po vypuknutí první světové války na podzim roku 1914 byl v Hořovicích otevřen vojenský lazaret, nacházel se v Sokolovně, kapacitou byl připraven pojmout až 100 pacientů na lůžka. Vedoucím lékařem byl MUDr. Vilém Rissel. Působili zde další tři hořovičtí lékaři, MUDr. Levý, MUDr. Hněvkovský, MUDr. Hoffmeister. Tento lazaret fungoval prakticky až do konce první světové války. Po jejím skončení se do prostor Sokolovny mohli navrátit sokolové.
V roce 1925 v Hořovicích vypukla velká epidemie tyfu. Zdrojem byla voda z veřejné kašny. Asi 60 osob bylo odvezeno do nemocnice Příbram. Do Hořovic přijela hygienická sanitární kolona z Brna, obydlí občanů byly desinfikovány. Tato epidemie podpořila urychlení prací na veřejném městském vodovodu a umocnila snahy o zbudování nemocnice v Hořovicích.
V roce 1929 byla vystavěna nemocnice v Berouně, to přineslo odsunutí plánů na zbudování okresní nemocnice v Hořovicích.
Po skončení druhé světové války se však tyto snahy opět oživily. Hned v prvních dnech po osvobození země byl ustanoven výbor pro zřízení nemocnice. Dosud byly Hořovice odkázány na okresní nemocnice v Berouně a Příbrami. Ve městě i v jeho širokém okolí byla uspořádána sbírka peněz a různých předmětů potřebných pro nemocnici. Byli vyhledáni potřební zaměstnanci a nemocnice byla prozatímně umístěna v prostorách nového zámku. Nábytek byl opatřen z bytů německých občanů. Během několika málo měsíců se na sbírce podařilo vybrat čtvrt milionu korun.
Kuratorium nemocnice stanovilo zaměstnancům platy, například ošetřovatelky měly plat ve výši 700kčs, kuchařky 600kčs měsíčně. Lékařskou službu obstarávali místní lékaři MUDr. Stýblo, MUDr. Kacerovský, MUDr. Špot, stálým lékařem byl MUDr. Růžička. Řízení a správa nemocnice byla městem předána Okresnímu národnímu výboru, zejména z finančních důvodů.
Již v polovině června roku 1945 musely být místnosti nemocnice v zámku uvolněny pro ubytování Rudé armády. Z okolních vesnic stále přichází finanční dary pro stavbu nemocnice, ze svých platů přispívají i zaměstnanci továren hořovického okresu, často byly pořádány sbírky, je evidována například sbírka zaměstnanců podniku BUZULUK. K 20. říjnu již účet vykazuje jeden a čtvrt milionu korun, peníze přicházejí z různých koutů republiky.
V roce 1952 tehdejší předseda Okresního národního výboru města Hořovic sepisuje rezoluci na výstavbu nemocnice a zdůvodňuje v ní naléhavost takového zařízení pro město Hořovice a jeho okolí. Argumentem jsou zejména drahé převozy pojištěnců do jiných, vzdálenějších nemocnic, nárůst počtu obyvatel a průmyslu v okolí (zejména tehdejší podniky BUZULUK, Harmonika). Tuto rezoluci posílá nejen na Ministerstvo zdravotnictví, ale také například do poslaneckého klubu. Pozemky pro výstavbu nemocnice jsou již vybrány, jedná se o obcí získané konfiskáty pozemků rodu Schaumburgů, kteří byli i vlastníky hořovického zámku a polností k němu příslušících. V témže roce byla ustanovena komise pro výstavbu nemocnice, která již plánovala postupné kroky k jejímu zbudování.
V roce 1953 byl výnosem Ministerstva zdravotnictví schválen investiční záměr na stavbu nemocnice.
Další roky byly ve znamení příprav a budování plánů. Byla vyhlášena soutěž o nejlepší projekt. Návrhy některých projektů se dokonce dochovaly a jsou uloženy ve Státním archívu v Berouně.
Položení základního kamene
Z kroniky města Hořovice, rok 1956:
„Rok 1956 byl rokem, kdy byly konečně splněny dávné tužby občanů z Hořovic a okolí a jejich dlouholeté přání se stalo skutkem: začala se stavět okresní nemocnice!“
Z novin Nová vesnice Hořovicka, č. 23, rok 1956:
„Začalo to v sobotu (18. června)…Bylo krátce po sedmé hodině večer, když se na náměstí objevil první autobus, ze kterého se vyhrnuly první desítky občanů. Za několik okamžiků tu byl již druhý, třetí a tak to šlo ráz na ráz až do osmé hodiny a z každého tu byl velký zástup lidu ze všech koutů okresu, jejichž cílem byl zámecký park. Počasí pořadatelům celý týden nikterak nepřálo, nakonec se přece umoudřilo, aby dovolilo třem tisícům diváků shlédnout Dvořákovu „Rusalku“. Scéna tohoto představení byla tak dokonale připravena, že postava vodníka z této opery se vynořovala opravdu z vody rybníka, který se tehdy v zámecké zahradě nacházel.
Druhý den ráno pak návštěvníci od ranních hodin poslouchali koncert dvou závodních kapel…Také ten den se znovu sjížděly autobusy ze všech končin okresu, aby umožnily účastníkům slavnosti účastnit se historického okamžiku položení základního kamene ke stavbě okresní nemocnice. Bylo jich zase několik tisíc. Dosvědčuje to nejlépe samotný průvod, který, když jeho čelo bylo u budovy zámku, tak poslední řady byly ještě na náměstí. Zajímavostí je, že samotný základní kámen pocházel z lesa za Hostomicemi. Jako symbol společného úsilí byly do základů vybrány kameny i z dalších okolních obcí. U poklepu základního kamene bylo proneseno mnoho projevů představitelů úřadů i vládnoucí strany, náměstek ministra zdravotnictví Dr. Štich zdůraznil, že okresní nemocnice bude patřit mezi nejmodernější stánky zdraví a její zdravotní středisko že bude mít za účel nemocem předcházet. Jedna z přítomných starších dam pak nemocnici popřála: „Teď už neschází nic jiného, než aby ti dělníci na té stavbě měli hodně síly a zdraví pro její brzké postavení, aby sem nikdy nebyli sváženi ranění z nějaké války, ale ať se tu raději rodí hodně zdravých dětí, které budou mít jistě radostnější život, než jsme měli my.“ Zdá se s odstupem, že tato starší dáma byla snad sudičkou, která předpověděla rozkvět nemocnice především v oblasti porodnictví.
Výstavba
V červenci téhož roku byla již stavba nemocnice v plném proudu. Za roky 1956 a 1957 se prostavělo celkem 7 316.000,-Kčs. Zároveň se stavbou nemocnice byla zahájena i rekonstrukce domu na náměstí (dnešní hotel Zelený strom), který se vlivem otřesů země propadl. Je dnes možná s podivem, že obě stavby dosahovaly v kronice města Hořovice téměř stejné vážnosti!
V roce 1959 již byla dokončena část určená pro polikliniku. Chyběla jen část elektrických rozvaděčů, které byly v té době celostátním úzkoprofilovým zbožím. V té době byla také dokončena spojovací silnice mezi městem a nemocnicí.
V noci z 26. na 27. února roku 1959 vznikl na stavbě nemocnice požár. Zrovna bohužel nefungovala městská poplachová siréna a hlídač stavby se nemohl dovolat pomoci. Kromě hasičů pomáhali při likvidaci požáru i zdravotníci, městem jezdila sanitka a svolávala pomoc. Požár vznikl od otevřeného plynového hořáku a v jeho důsledku shořela střední část střechy.
1. května 1960 se shromáždili občané Hořovic i okolí k malé slavnosti otevření polikliniky v nové nemocnici. Za všechny zdravotníky vykonal slavnostní slib ředitel, MUDr. František Kabátník.
Slavnostní otevření nemocnice
V roce 1961 vstoupil poprvé člověk do vesmíru a dne 9. července téhož roku byla slavnostně otevřena nemocnice v Hořovicích. V předvečer oslavily Hořovice významný den představením Rossiniho opery Lazebník Sevillský, které se konalo v zámeckém parku. Otevření zahájili občané města i okolních obcí opět slavnostním průvodem, který šel z náměstí k nově postavené nemocnici. Zúčastnění měli možnost si nově vystavěnou nemocnici prohlédnout, oslavy se protáhly až do pozdního odpoledne.
O otevření nemocnice obšírně informoval týdeník Budovatel ve svém čísle č. 28 ze 14. července 1961, strana 1: „Stovky lidí, které přišly na slavnostní otevření minulou neděli, neskrývaly nadšení a obdiv nad dílem, které stát postavil nákladem mnoha miliónů korun. Radost i slzy…projevy díků. Jako zámek z pohádky se vším svým bohatstvím, stojí tu nová a moderní nemocnice (nejmodernější ve Středočeském kraji – pozn. red. Jindřicha Vlasáka), aby v nejbližší době vydávala své plody: ochraňovala a vracela zdraví stovkám a tisícům pracujících Hořovicka.“
Na jiném místě článku redaktor vzpomíná: „I když z venku nemocnice vyhlížela tichá, uvnitř bylo plno ruchu. Poslední úpravy před otevřením. Všechno navléknout do bílého, umýt a vyleštit. A tak nezbylo než projít bezmála celou nemocnici – v ponožkách…“ „ …Nezlobte se, soudruzi,“ omlouval se soudruh Křepel, který nás prováděl, „dalo nám to moc práce uklidit, a potom, vždyť je to přece nemocnice…!“
Nově se otevřela lůžková část chirurgického oddělení, připraveny byly operační sály (jeden obložen bílými dlaždicemi, druhý bledě zelenými). Mezi sály se nacházela sterilizace. Připraveno k otevření bylo i dětské lůžkové oddělení v přízemí nemocnice, rentgenové oddělení i kuchyně a jídelna pro zaměstnance.
Další vývoj, budování
Prvním ředitelem nemocnice byl MUDr. Kabátník, který ji vedl krátkou dobu po jejím otevření.
Nemocnice v Hořovicích byla prvním zdravotnickým zařízením, které bylo po válce vybudováno ve Středočeském kraji.
Provoz jednotlivých oddělení byl pro nedostatek lékařů zahajován postupně. Nejprve bylo otevřeno oddělení dětské v čele s primářem MUDr. Josefem Linhartem, následuje zprovoznění oddělení interního, následně otevření oddělení chirurgického, oddělení rentgenového a biochemického.
Kapacita nemocnice byla po roce otevření 256 lůžek, pracovalo zde 21 lékařů a 95 středních zdravotnických pracovníků.
Gynekologicko - porodnické (tehdy ženské) oddělení bylo otevřeno v prosinci 1961, dne 13. prosince 1961 se v porodnici narodilo první miminko. Z důvodu nedostatečného personálního zabezpečení oddělení dojíždí zdravotníci z Pražské kliniky U Apolináře.
V roce 1962 bylo otevřeno lůžkové oddělení ORL. Prvním primářem tohoto tehdy lůžkového oddělení byl MUDr. Miroslav Dusbaba.
Ve stejném roce byla uvedena v provoz svobodárna pro zaměstnance nemocnice (původně to byla ubytovna pro dělníky, kteří stavěli nemocnici). Nacházela se v místech, kde jsou dnes panelové domy, které s nemocnicí sousedí (nad areálem NH), těsně u silnice.
Jednotlivá oddělení byla postupně personálně zaplňována, což se neobešlo bez menších či větších komplikací. Významné komplikace jsou například popsány v hlášeních Okresnímu ústavu národního zdraví ze 70. let, kde si vedení nemocnice stěžuje na komplikace se zajištěním stabilního personálního obsazení lůžkového interního oddělení.
Anesteziologie byla provozována jako služba pod oddělením chirurgie, první ústavní anestezioložkou byla MUDr. Línková, v sedmdesátých letech potom MUDr. Milada Ptáková, která po pouhém roce rodičovské dovolené docházela do nemocnice uspávat pacienty k operacím. Na tuto dobu však vzpomíná dnes ráda. Když se v roce 1980 vrátila po rodičovské dovolené, zahajovalo akorát i vlivem její intervence nelůžkové oddělení ARO, které vedla jako primářka. Od roku 1992 začalo ARO fungovat i jako lůžkové oddělení, od roku 1993 pod vedením prim. MUDr. Malého.
V 80. letech vyjadřuje vedení nemocnice obavy z nedostatku zdravotníků v nemocnici, zejména chybí sestry, přesto se tyto problémy podařilo překonat. Několik sester a lékařů dostalo od města Hořovice přednostně byty, které byly malometrážní, ale v blízkosti nemocnice. Další výhodou bylo přednostní umístění dětí zaměstnanců do jeslí a mateřských školek.
Roku 1979 byla zřízena centrální sterilizace, o dva roky později v roce 1981 pak byl na porodnickém oddělení nemocnice poprvé v kraji vytvořen pokoj pro matky s dětmi, což bylo v dané době nevídanou raritou.
K roku 1988 nemocnice nabízela služby na 5 lůžkových odděleních (gynekologicko – porodnické, chirurgické, interní, ORL a dětské).
V roce 1990 byl postaven a zkolaudován heliport nemocnice (dnes je na jeho místě přístavba, ve které je ARO a centrální operační sály).
V roce 1991 nastupuje do vedení nemocnice ředitel MUDr. Tomáš Jedlička. Od roku 1992 byla postupně zahájena rekonstrukce nemocnice.
V roce 1993 zahajuje provoz lůžkové Neurologické oddělení.
Od roku 1993 nastává postupná modernizace nemocnice. Operace žlučníku byly nově prováděny laparoskopickou metodou, vznikl první pokoj s nadstandardní péčí, k jehož vybavení patřila vlastní sprcha, telefon a televize. V roce 1999 došlo k rekonstrukci operačních sálů, což přineslo například rozvoj ortopedické péče.
V roce 2000 nemocnice zahájila výstavbu nového oddělení centrální sterilizace, rentgenového oddělení, anesteziologicko – resuscitačního oddělení i zázemí operačních sálů. Současně byla v roce 2002 realizována rekonstrukce gynekologie a porodních sálů, byl vybudován nový zákrokový sálek, což přineslo větší komfort jak zdravotníkům, tak i pacientkám, které již nebylo třeba převážet přes veřejné prostory chodeb. Byl vystavěn nový heliport, původní musel být zrušen z důvodu budování přístavby, ve které je dnes umístěno anesteziologicko – resuscitační oddělení a centrální operační sály, v přízemí potom radiodiagnostické oddělení a CT.
Zajímavým vývojem prošla i budova dnešního ředitelství nemocnice (budova vedle vrátnice). V roce 1961, kdy se nemocnice otevírala, zde byla pouze vrátnice a občerstvení (kiosek). Ředitelství nemocnice se nacházelo v 1. patře části polikliniky (dnes je zde ambulantní část neurologického oddělení). Teprve v roce 1979 byla budova dnešního ředitelství rozšířena a přistavena do téměř současné podoby (ale stále ještě bez lékárny). Od této doby se ředitelství nachází právě v těchto prostorách. Lékárna byla zbudována až v roce 1993.
Možná trochu úsměvné je, že až v roce 2005 byl přestavěn původní kryt civilní obrany, který se nacházel v podzemních částech nemocnice. Dnes jsou v něm umístěny šatny, skladové prostory a archív nemocnice.
Postupně se obměňovalo přístrojové vybavení (např. CT, rentgen či sonografy). V roce 2007 byl vybudován centrální příjem pacientů. Lékárna v areálu byla zrekonstruována a nově přibyly i další ambulance. V roce 2009 bylo částečně rekonstruováno novorozenecké oddělení, oddělení šestinedělí pak prošlo rekonstrukcí celkovou. V roce 2010 bylo naplno zahájeno fungování onkologického stacionáře, který zajišťuje mimo jiné podávání chemoterapie.
V období let 2010 až 2014 došlo například k realizaci výstavby nových prostor oddělení fyzioterapie. Rekonstrukce a rozšíření se dočkalo interní, dětské, neurologické, gynekologické oddělení a postupně také všechny ambulance. Byly rekonstruovány stávající operační sály a byl vystavěn čtvrtý operační sál.
V roce 2014 pokračovaly další rekonstrukce a dokončovala se výstavba čtvrtého operačního sálu. Jako v první nemocnici v republice zde bylo otevřeno oddělení dlouhodobé intenzivní s resuscitační péče pro děti.
Na podzim téhož roku nově rekonstruované oddělení neonatologie získalo statut Perinatologického centra. Také byl na plicní ambulanci uveden do provozu nový přístroj, který slouží k vyšetření plic. Umožňuje například stanovit difusní kapacitu plic.
V roce 2015 byla dokončena výstavba levého křídla nemocnice, v němž dnes sídlí v přízemí oddělení ortopedie, v 1. patře lůžkové oddělení neurologie, ve 2. patře pak oddělení chirurgie. Nové prostory v přízemí tohoto křídla dostaly klinické laboratoře. Začátkem roku 2016 pak byla dokončena výstavba v suterénu hlavní budovy nemocnice, kde byla umístěna nová jídelna pro zaměstnance, která zároveň slouží i jako špičkově technicky vybavený prostor pro konání konferencí a seminářů.
Nemocnice Hořovice se tak k dnešnímu dni může pochlubit hned několika unikáty, kromě již výše uvedeného disponuje také největší transfúzní stanicí pro dárce krve ve Středočeském kraji s 11 000odběry ročně a také největší porodnicí ve Středočeském kraji (vyjma Prahy) s počtem 1599 narozených dětí v roce 2015.
Zřizovatelé nemocnice
Od svého vzniku do roku 1991 spadala hořovická nemocnice pod Okresní ústav národního zdraví Beroun. Poté byla do roku 2002 příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem se stal Okresní úřad Beroun. Od roku 2003 do roku 2005 byl pak zřizovatelem Krajský úřad Středočeského kraje. Od tohoto roku do poloviny roku 2007 nemocnici spravuje Oblastní nemocnice Příbram, a.s. Vedením je pověřen MUDr. Tomáš Jedlička.
V červnu 2007 byla nemocnice zprivatizována. Jejím majitelem je od června 2007 Ing. Sotirios Zavalianis, nemocnice je provozována společností NH Hospital a.s.
Ředitelé NH:
MUDr. František Kabátník ???
MUDr. Jaroslav Vyhnal ???
MUDr. Jitka Davidová ???– 1987
MUDr. Josef Holmann 1987 - 1989
MUDr. Richard Valta 1989 - 1991
MUDr. Tomáš Jedlička 1991 - 2008
Ing. Pavel Staňa 2008 - 2012
MUDr. Luděk Pelikán 2012 - 2015
MUDr. Michal Průša od 2015
Primáři jednotlivých oddělení:
Interní oddělení
MUDr. Hochman
MUDr. Teodor Hanák
MUDr. Donocik
MUDr. Jan Dušek (zast. MUDr. Ivana Majorová)
MUDr. Marie Jelenová
MUDr. Pavol Brunclík
MUDr. Michal Šmíd
MUDr. Markéta Veverková
Chirurgické oddělení
MUDr. Zdeněk Hlaváček (dočasně současně MUDr. Berger, MUDr. Doubner)
MUDr. Miroslav Bejlek
MUDr. Ivan Major
MUDr. Jiří Plecitý
MUDr. Roman Vacek
MUDr. Richard Sequens
MUDr. Zuzana Šerclová
Anesteziologicko – resuscitační oddělení
MUDr. Milada Ptáková
MUDr. Roman Malý
MUDr. Michal Průša
MUDr. Jiří Steinbach
Dětské oddělení
MUDr. Josef Linhart
MUDr. Daniela Veškrnová
MUDr. Antonín Duchan
MUDr. Luděk Pelikán
MUDr. Zuzana Vančíková
MUDr. Vít Jakoubek
MUDr. Mahulena Mojžíšová
Rengen, SONO
MUDr. Hrdý
MUDr. Prstek
MUDr. Michaela Dušková
MUDr. Alexandra Švamberková – zastupující
MUDr. Vlastimil Prokop
MUDr. Kamil Sukovský
Rehabilitační oddělení
MUDr. Jaroslav Malenínský
MUDr. Jiřina Eichenmannová
ORL
MUDr. Dusbaba
MUDr. Jiří Mádle
Transfúzní oddělení
MUDr. Marie Hlaváčková
MUDr. Zdeněk Malaska
MUDr. Irena Klánová
Gynekologicko – porodnické oddělení
MUDr. František Kolář
MUDr. Ivan Popilka
MUDr. Marta Martínková
MUDr. Aleš Klán
MUDr. Vladimír Folauf, MUDr. Věra Pavlů
Neurologické oddělení
MUDr. Miroslava Sinkulová
MUDr. Martin Šrámek
MUDr. Stanislava Adámková
Novorozenecké oddělení
Historicky součástí Dětského oddělení – oddělení jako samostatné od roku 2008
MUDr. Zdeňka Sýkorová
MUDr. František Zahálka
od 2013 MUDr. Milena Dokoupilová
Ortopedické oddělení
MUDr. Jaroslav Forman, st.
MUDr. Ladislav Vaněček
MUDr. Milan Pastucha
Oddělení patologie
MUDr. Zrůstová
MUDr. Alexandr Švec
MUDr. Pavel Dundr, Ph.D.
Oddělení dětské následné intenzivní péče
MUDr. Daniel Blažek
Zubní oddělení
MUDr. Jan Adamec
MUDr. Zdeněk Kaiser
