Uplynuly necelé tři roky od vašeho příchodu do Nemocnice Hořovice. Můžete shrnout, co se změnilo na interním oddělení během vašeho, téměř tříletého, primariátu?
Do Nemocnice Hořovice jsem nastoupil s jasným manažerským cílem – vybudování nového interního oddělení s kardiologickou nástavbou. Za mého působení byl z více než poloviny obměněn tým lékařů oddělení – od absolventů až po vedoucího lékaře JIPU. Byly nově otevřeny ambulance plicní a ambulance poruch spánku, obezitologická, endokrinologická, několik všeobecných interních ambulancí a také byla výrazně posílena ambulance gastroenterologická. Přístrojově byla výrazně posílena kardiologická ambulance, kde jsme začali provádět nové vyšetřovací metodiky nadregionální úrovně. Za těchto cca 2,5 roku mohu říci, že dle mého názoru je interní oddělení NH minimálně na úrovni kvalitního zařízení velké krajské nemocnice.
Proč jste se tedy rozhodl vzdát se primariátu?
V této již zcela stabilní situaci jsem se rozhodl, že vedení celého oddělení předám své zástupkyni (které budu kdykoli nápomocen) a já se budu věnovat na několika úrovních opět čistě kardiologii, což je moje oborová srdeční záležitost. Zaprvé budu ve funkci vedoucího kardiologa Nemocnice Hořovice dále působit na oddělení, které jsem vybudoval, a budu se snažit tento obor v nemocnici ještě více rozšířit, například zavedením dalších metodik, rozšířením spolupráce s kardiocentry a samozřejmě nadále budu provádět specializovaná vyšetření. Zadruhé se budu více věnovat své privátní praxi na severním Plzeňsku, kterou se svými spolupracovníky rozšiřuji s cílem opět poskytovat kompletní vysoce nadstandardní kardiologický servis, což mi snížený úvazek v Nemocnici Hořovice lépe umožní než doposud. Zatřetí se nadále budu - jako doposud - věnovat ve FN Plzeň intervenční kardiologii.
Komu předáte primariát Interny?
Vedení interního oddělení předám své dlouhodobé zástupkyni MUDr. Markétě Veverkové, která dle mého názoru plně splňuje odborné a lidské předpoklady k vedení většího kolektivu. Po celou dobu jsme spolu úzce spolupracovali a tak to bude i nadále. Od doby mého nástupu nemocnice stále prodělává raketový rozvoj po stránce personální a přístrojové a já jsem hrdý, že jsem mohl a v budoucnu budu moci takovému jednoznačně pozitivnímu rozvoji pomáhat.
Byla touha stát se lékařem jasná volba už v dětství?
Nemohu říci, že by volba stát se lékařem byla jasná od dětství. Asi jako každý jsem procházel jistým vývojem od nereálných dětských snů až po již realizovatelné projekty. Byl jsem samozřejmě ovlivněn prostředím (oba rodiče lékaři) a v době dospívání jsem se vážně rozhodoval mezi humánní a veterinární medicínou. Nicméně dle mého osobního názoru, ať vás práce jakkoli pohlcuje a naplňuje a dosahujete v ní objektivně výborných výsledků, vždy musíte mít možnost další seberealizace a neustrnout na zdánlivém vrcholu. Mně toto nedovoluje budovatelská povaha a stálé rozvíjení dalších projektů. Takže se těším na další spolupráci!
