Evropský den mozku je důležitou iniciativou vyhlašovanou Evropskou aliancí DANA. Ta dlouhodobě podporuje osvětu o mozkových onemocněních a významu vědeckého výzkumu, který pomáhá lépe porozumět fungování mozku i jeho vývoji. Výzkum mozku přitom propojuje řadu vědeckých disciplín – například neurologii, neurovědu či psychologii, a zaměřuje se na studium struktury mozku, jeho funkcí i vlivu na lidské chování.
„Díky neustálému pokroku ve výzkumu můžeme lépe porozumět mozkovým procesům a tím přispět nejen k účinnější léčbě, ale i k prevenci mnoha onemocnění,“ vysvětluje primářka Neurologického oddělení MUDr. Stanislava Adámková.
Mozek jako řídicí centrum těla
Mozek je klíčovým orgánem lidského těla a řídí většinu jeho funkcí. Zároveň je však náchylný k celé řadě onemocnění, která mohou zásadně ovlivnit kvalitu života. Patří mezi ně například degenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba, cévní mozkové příhody, ale také infekční či nádorová onemocnění.
„Nemoci mozku mohou ovlivnit naši náladu, myšlení, paměť, pohyb i další důležité funkce. Příznaky se liší podle typu a závažnosti onemocnění. Včasná diagnostika a léčba jsou proto zásadní pro minimalizaci dopadu onemocnění na život pacienta,“ říká primářka Neurologického oddělení.
Velmi důležitou roli při léčbě cévních mozkových příhod hraje specializovaná péče. Nemocnice Hořovice má statut Iktového centra, které se zaměřuje na rychlou diagnostiku a komplexní léčbu pacientů s akutní mozkovou příhodou s cílem minimalizovat její následky. Péče o pacienta je vždy týmová a multioborová – podílejí se na ní nejen neurologové, ale také radiologové, internisté, intenzivisté, specializované sestry, sanitáři i další odborníci, kteří musí být dostupní 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Na následné péči se pak podílejí také fyzioterapeuti, ergoterapeuti, logoped či klinický psycholog. Právě rychlost a souhra celého týmu jsou pro další prognózu pacienta zásadní.
Jak Češi pečují o zdraví mozku
Podle odborníků se přístup lidí ke zdraví mozku v posledních desetiletích postupně zlepšuje. Přesto stále existují oblasti, kde máme jako společnost rezervy.
„Díky větší osvětě se myšlení lidí v posledních 20 až 30 letech přeci jen obrátilo pozitivním směrem. Největší rezervy však stále vidíme ve špatném životním stylu – zejména v sedavém zaměstnání, nevhodných stravovacích návycích a nedostatku pohybové aktivity. To se bohužel stále častěji týká i dětí,“ upozorňuje MUDr. Adámková.
Základní pravidla pro zdravý mozek
Neexistuje sice žádný zaručený způsob, jak se zcela vyhnout onemocněním mozku, ale podle odborníků lze riziko jejich vzniku výrazně snížit.
Základem je především zdravý životní styl. Ten zahrnuje vyváženou stravu bohatou na ovoce, zeleninu a celozrnné produkty, pravidelný pohyb a dostatek kvalitního spánku. Ideální je věnovat se alespoň 30 minut denně fyzické aktivitě, která zlepšuje prokrvení mozku, podporuje vznik nových mozkových buněk a pomáhá chránit před kognitivním poklesem.
„Velmi důležité je také udržovat aktivní mysl, například učením se novým věcem, čtením, luštěním křížovek nebo společenskými aktivitami. Samozřejmostí by mělo být vyhýbat se kouření, nadměrnému pití alkoholu a drogám, které mají na mozek toxický vliv,“ doplňuje primářka Adámková.
Evropský den mozku tak každoročně připomíná, že péče o tento klíčový orgán by měla být přirozenou součástí našeho každodenního života. Prevence, zdravý životní styl a včasná odborná péče mohou výrazně přispět k tomu, aby náš mozek zůstal zdravý co nejdéle.
