Jak vysvětluje Jana Šrámková, vedoucí sestra TO hořovické nemocnice, v České republice existují dva registry dobrovolných dárců krvetvorných buněk, které spolupracují přibližně s dvaceti centry dárců krve z celé republiky. „Oba registry navzájem úzce spolupracují, jelikož při vyhledávání vhodného dárce krvetvorných buněk nejen v Čechách, ale i v zahraničí se veškeré síly soustředí na záchranu života,“ uvádí Šrámková.
Zájemci o zapsání do registru však nemusí být dárci krve. Pokud je jim mezi 18 a 35 lety a cítí se zdraví, mohou se dostavit v pracovní dny do transfuzní stanice. Zde vyplní stručný dotazník a poté jsou jim odebrány dvě zkumavky na předepsané vyšetření. V České republice se do registru dárců kostní dřeně zapíše každý dvoustý občan, v Německu dokonce každý dvacátý. Na celém světě je zaregistrováno přibližně 19 milionů dobrovolných dárců ochotných pomoci. V Českém registru dárců krvetvorných buněk je zatím evidováno jen 37 tisíc dobrovolníků.„Musím konstatovat, že našim dárcům rozhodně není lhostejné onemocnění někoho jiného. Proto se do registru zapojují. Pochopitelně však musí vyhovět předepsaným podmínkám,“ dodává vedoucí sestra Šrámková.
Příkladem dobré vůle dárců je nedávná návštěva osmi studentů z berounské Manažerské akademie. Se svým profesorem Vlastimilem Kerlem přišli do hořovické transfuzní stanice, aby se zapsali do registru dárců krvetvorných buněk (viz foto). „Již čtvrtým rokem se studenti naší školy chodí organizovaně zapsat do registru dárců krvetvorných baněk,“ vysvětluje profesor Kerl a dodává, že ještě nedávno jezdil se studenty do Fakultní nemocnice v Plzni. „Ale poté, co jsme se dozvěděli, že tato možnost existuje i v Hořovicích, dali jsme přednost zdejší nemocnici,“ říká pedagog.
