Po císařském řezu otěhotnět až za rok
V České republice se posunul věk prvorodičky na v průměru 30 let. Je to vůbec nejvíc v historii. Dříve ženy rodily o deset let dříve.
Jenže pozdní první porod vede i k tomu, že spousta žen rodí císařským řezem. Když pak chtějí mít další dítě, jsou překvapeny, že jim porodníci doporučí těhotenství nejdříve rok po předchozím císaři.
„Otěhotnění po porodu císařským řezem většina porodníků doporučuje nejdříve za rok po předchozí operaci řezem,“ říká doktorka Věra Pavlů, primářka porodnice U Sluneční brány v Hořovicích, kde se ročně narodí přibližně 1 500 dětí a patří k uznávaným a vyhledávám porodnicím ve Středočeském kraji.
„Před dalším plánovaným rodičovstvím je určité vhodné, aby budoucí těhotná navštívila svého gynekologa, který na základě vyšetření zhodnotí stav dělohy, respektive jizvy na děloze ještě před graviditou,“ doporučuje primářka.
Historie několika století
Císařský řez je porodnická operace, během které je novorozenec vyjmut z dutiny děložní pomocí chirurgického zákroku. Prováděl se už v dávném starověku a tento název se pojí se starým Římem, kdy se takto narozeným dětem říkalo caesones od slova caedo - řezat.
V roce 1500 byl proveden první zákrok na živé ženě v Evropě a historie moderního císařského řezu se datuje od roku 1876. V posledních letech se stal běžným porodnickým zákrokem a provádí se takřka ve všech zemích světa.
V důsledku toho, že ženy rodí nyní velmi pozdě - první dítě kolem 30, ale nejsou výjimkou i čtyřicetileté ženy, dá se předpokládat, že tento výkon bude stále častější. Přitom ideální věk pro první těhotenství je mezi 20 až 25 lety a podle některých porodníků ještě méně.
Výhody i nevýhody
Výhodou císařského řezu je, že žena nemá změny na pochvě jako při normálním porodu, kdy se porodní cesty roztahují a někdy nastane potrhání a následné šití. Po císařském řezu pochva zůstává pružná. Pravda, po šestinedělí při pohlavním styku může však žena pociťovat nepříjemné pocity, protože se hojí děloha.
Naopak nevýhodou císařského řezu je samozřejmě operační zákrok, pooperační bolesti, první dny omezený pohyb při péči o dítě, ale také možné hnisání pooperační jizvy a vznik komplikací. Ženy si dělají starosti kvůli jizvě, ale ta po čase zbledne a v plavkách si jí ani nikdo nevšimne, pokud vše proběhlo bez komplikací. V šestinedělí se žena musí šetřit, starat se o pooperační jizvu a měla by být pravidelně gynekologem sledována.
Na přání ne
V některých státech západní Evropy umožňují císařský porod na přání. Je to běžné například v USA, kde jsou tyto zákroky nejčastější a rodí jimi zhruba čtvrtina žen. Většinou proto, aby se vyhnuly porodním bolestem.
České zdravotnictví toto neumožňuje mimo jiné i proto, že porod císařským řezem je pro ženu až šestkrát rizikovější než porod přirozený a důvodem k provedení císařského řezu jsou pouze zdravotní indikace.
„Vždy by k tomu měl být zdravotní důvod,“ vysvětluje primář gynekologicko-porodnického oddělení hořovické nemocnice doktor Aleš Klán. Dodává, že se ale stane, že žena v polovině těhotenství se rozhodne, že porod nezvládne. Většinou si najde nějaký důvod, kvůli kterému pak dojde na císařský řez. Rodičky prý čtou na internetu o porodech kde, co a většinou se vystresují.
„Rodička musí vědět, že je v dobrých rukou personálu,“ tvrdí doktor Klán. V Hořovicích císařské řezy na přání nedělají. Vždy k tomu musí být, jak zdůrazňují lékaři Pavlů a Klán, zdravotní důvod. Většinou to bývá vícečetné těhotenství, plod vážící více než 4000 gramů, věk rodičky nad 40 let a další zdravotní důvody.
„Žena po císařském řezu v anamnéze je v následující graviditě vedena jako rizikově těhotná. Kromě standardních vyšetření se pečlivě ultrazvukem vyšetřuje jizva na děloze, uložení a zakotvení placenty, pečlivě se sleduje růst a vývoj plodu,“ zdůrazňuje primářka Pavlů. Podotýká, že těhotenství i porod po předchozím císařském řezu může proběhnout zcela nekomplikovaně a v žádném případě není pravidlem jednou řez - pokaždé řez.
