Zdravotnice Anna Zpěváková: neuvěřitelných 50 let ve službě

23. 6. 2017

Pro porodní asistentku Annu Zpěvákovou letošní květen představuje významné výročí. Oslavila sedmdesáté narozeniny, zatímco v listopadu uplyne neuvěřitelných 50 let od doby, kdy nastoupila do nemocnice. Práce s lidmi se prolíná celým jejím životem. Kdo ji zná, a znají ji stovky žen z okolí Hořovicka a Berounska, ví, že jde především o velmi vlídnou a empatickou ženu, která dokáže s každým promluvit o jeho bolestech a „ženských trápeních“. Při této příležitosti popřál naší Aničce za vedení nemocnice MUDr. Aleš Klán, primář Gynekologicko-porodnického oddělení a kolegyně z hořovické gynekologie (viz foto).

Paní Anna už jako malá holka snila, že se jednou stane porodní asistentkou. „Představte si, že v rodných Hostomicích jsem si hrála s mojí nejlepší kamarádkou na sestřičku a doktorku. Několik let poté se nám sen skutečně vyplnil. Já se stala porodní asistentkou a ona doktorkou se specializací na gynekologii. Byla to primářka Martínková, která řadu let vedla gynekologicko-porodnické oddělení v hořovické nemocnici,“ vzpomíná nostalgicky paní Zpěváková. „Ve skutečnosti jsem do nemocnice nastoupila na začátku října roku 1967, ale první měsíc v pracovním poměru, podle tehdejší legislativy, se počítal jako zkušební doba,“ říká dnes paní Zpěváková.

Rok 1967 byl v jejím životě vskutku výjimečný. „Dne 12. ledna tohoto roku se mi narodila dcera a v červnu jsem odmaturovala. V září šel manžel na vojnu a v říjnu už jsem nastupovala do Nemocnice Hořovice. Za další tři roky jsem odmaturovala na další škole pro porodní asistentky při zaměstnání. Za celou tu dobu, kdy tady pracuji, jsem nebyla ani jednou „na paragraf“, s výjimkou roku 1982, kdy jsem pět měsíců zůstala doma poté, co jsem podruhé porodila syna. Dnes jsem babičkou pěti vnoučat,“ líčí svůj životní příběh paní Zpěváková.

Od počátku osmdesátých let až dodnes tvoří sestra Zpěváková nerozlučnou profesní dvojici se současným primářem gynekologicko-porodnického oddělení Alešem Klánem. Jejich ordinací prošly za ta léta stovky a stovky pacientek. „Byly to nejen moje vrstevnice, ale i jejich dcery. Role zdravotní sestry je velmi důležitá v každém prostředí, ale je dvakrát klíčová v porodnici a v gynekologické ambulanci. Kolikrát sem ženy přicházejí s obavami z různých trápení. Lidský faktor, který tu spojuje sestřičku s ošetřovatelskou péčí, je prostě nevyvratitelný. Je na sestře, aby byla vnímavá, aby se dokázala vcítit do situace obyčejných žen a nevysvětlovala jim jejich problémy latinskou terminologií, ale běžným jazykem,“ říká hořovická zdravotnice.

„Zdravotní sestra musí být psychicky odolná, fyzicky zdatná a někdy i zručná. A někdy zase sestře nesmí chybět ani vlastnosti dobré manažerky a diplomatky“, hodnotí paní Anna vlastnosti ideální zdravotnice. „Měla jsem to štěstí, že tady byla úžasná přátelská atmosféra, žádná rivalita. Víte, práce s lidmi je velmi výjimečná. Pomoc, kterou blízkému poskytujete se nedá vyčíslit penězi. Ostatně finanční ohodnocení zdravotnického personálu není nijak oslnivé. Proto to musíte mít v sobě,“ konstatuje paní Zpěváková. 

A jaké jsou její pocity z téměř půlstoletého působení v Nemocnici Hořovice? „V této nemocnici jsem zažila snad všechno. Velmi živě si vzpomínám, jak nedaleko od nemocnice v srpnu r. 1968 přistala břichatá letadla s ruskými vojáky a tanky. Zažila jsem tu sametovou revoluci a před deseti lety i privatizaci nemocnice. Pracovní podmínky se za poslední roky neuvěřitelně zlepšily v porovnání s tím, co musela sestřička zvládnout před třiceti lety. Dnes jde stále více o vztah k práci a vlídný přístup k lidem,“ shrnuje své vyprávění Anna Zpěváková.  

Galerie