Paní magistro, mohla byste se představit Vašim spolupracovníkům a pacientům?
V roce 2001 jsem promovala na FFUK v oboru jednooborová psychologie. Nastoupila jsem do Psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde jsem postupně získávala jak diagnostické, tak terapeutické zkušenosti s pacienty s nejrůznějšími obtížemi. V roce 2008 jsem atestovala z oboru klinická psychologie a zahájila psychoterapeutický výcvik v Gestaltterapii v Praze. Během let jsem absolvovala různé stáže, kurzy dílčích psychodiagnostických metod a krátkodobé psychoterapeutické kurzy. Před několika lety jsem se přestěhovala a žiji nyní nedaleko Hořovic. Náhodně jsem objevila inzerát, kde nemocnice hledá psychologa a i ze zvědavosti jsem reagovala. Vyhlídka na pestrou rozmanitou práci s různými typy pacientů rozhodla o změně.
Ve své terapeutické práci využívám přístup zaměřený na klienta a vztah mezi námi, často nacvičuji s klienty řízenou relaxaci a autogenní tréning, případně využívám síly hypnózy. Ukazuje se, že samotné vyslovení a pojmenování problému pacientovi uleví a pomůže mu více se vyznat v sobě, ve vztazích i situaci, kterou žije.
V rámci ambulance je možné podporovat rodinné příslušníky a blízké našich pacientů, pracovat v rámci páru či celé rodiny. V práci s dětmi a dospívajícími využívám často prvky hravé terapie, používám k práci hrnčířskou hlínu, modelínu, prstové barvy, vodovky i jen obyčejný papír, vytváříme koláže a podporuji spontánní projev pacienta hraním loutkového divadla s prvky psychodramatu. Změnu přináší nový zážitek, zpracovaný a ukotvený v bezpečném prostředí a vztahu.
Jaké jsou vaše dojmy z dosavadního působení v hořovické nemocnici?
Prvním dojmem je moderní, pro pacienty vlídné a příjemné prostředí. Současně jsem si všimla velkého pracovního nasazení zaměstnanců, vytváření a hledání podmínek, které jsou ku prospěchu pacientům nemocnice. Nemocnice je větší, než zvenku působí a zároveň se stále přebudovává tak, aby měli pacienti větší komfort i nabídku zdravotnických služeb.
Komu je určena vaše poradna, resp. jaké služby nabízí?
Psychologické služby ve zdravotnictví tvoří část psychodiagnostická a psychoterapeutická. Obě bývají propojené, na cílenou nebo komplexní psychodiagnostiku navazuje po dohodě klinické poradenství, podpůrná či dlouhodobá psychoterapie.
Do ambulance nejčastěji přichází pacienti na doporučení praktického lékaře, psychiatra, neurologa, případně jiného specialisty. V případě potřeby je možné poskytnout krizovou intervenci lidem, kteří prožívají z nejrůznějších příčin těžké období i bez doporučení lékaře. Našimi pacienty jsou nejčastěji dospělí a adolescenti. Neděláme speciální dětskou psychodiagnostiku. Děti do 16 let přijímáme do péče po předchozí domluvě a vyjasnění zakázky.
Jak funguje poradna? Jak se mohou pacienti, popř. zájemci k Vám objednat?
Aktuálně jsme v NH dvě psycholožky, od září nastoupila kolegyně Mgr. Monika Hrudková a tak jsme mohli rozšířit ordinační hodiny ambulance na:
Po: 7.30-16.00
Út: 7.30-9.30 13.00-14.00
St: 7.30-9.30 13.00-17.00
Čt: 7.30-13.00
Pá: 9.00-12.00
Objednávání je možné přes recepci NH, osobně nebo telefonicky (14 500). V případě objednání pacienta mladšího 16 let, prosíme o předchozí telefonickou konzultaci na tel: 311 551 111, linka 9860. Na zmeškaná volání reagujeme, jakmile je to možné.
Pro pacienty lůžkové části NH může být zajímavá informace, že po dohodě s ošetřujícím lékařem pracujeme i u lůžka. Nejčastěji se jedná o psychoterapeutickou podporu či krizovou intervenci pacientům samotným nebo rodinným příslušníkům. U lůžka je možné zahájit psychodiagnostické vyšetření.
Obor psychologie zaznamenává nebývalý boom. Je to módní záležitost nebo jak jinak si to vysvětlujete?
Zájem o psychologii se postupně zvyšuje již několik desítek let. Nicméně ne všem se dostane taková péče, kterou by zasloužili. Nejsou odesláni lékařem, je samotné nenapadne, že by podobný druh péče potřebovali, ačkoli jinde ve světě je běžnější psychologickou podporu užívat. Psychické zdraví je součástí zdravého životního stylu, lidé mají prostředky a prostor více se věnovat sobě a přemýšlet nad tím, jak se jim vede a jak to udělat, aby se cítili lépe. Během let dochází k postupné destigmatizaci psychologické péče, více lidí vnímá rozdíl mezi prací psychologa a psychiatra.
V posledních desetiletích vzrostl velký nárok na výkon, díky tomu úměrně klesá prostor pro sebe, své blízké a činnosti, které nám přinášejí potěšení. Vše nahrává rozvoji nejrůznějších úzkostí, depresivních stavů, spánkových a vztahových problémů, rozvoji akutních panik a psychosomatických onemocnění, k tomu přispívá vyhoření v práci a ztráta radosti. Během života se potkáváme se situacemi nebo nároky, které přesahují naše dosavadní zkušenosti. Ve chvílích, kdy cítíme, že stojíme na křižovatce, dlouho přešlapujeme na místě, psychické obtíže přišly a nechtějí odejít, pak je na zvážení, zda nevyhledat pomoc psychologa. Může nám prospět již cílené psychodiagnostické vyšetření, které pomůže zodpovědět na otázku, zda a jaká je potřeba pomoc.
