Blanka Červenková pracuje v Nemocnici Hořovice 42 let. Poslední čtyři roky jako hlavní sestra řídí na 300 nelékařských zdravotnických pracovníků, převážně sester a porodních asistentek.Původně se Blanka Červenková chtěla vyučit kadeřnicí, přestože se ve škole dobře učila. Tehdy ale byly na okrese stanovené kvóty a nedostala se. „Hledala jsem jinou práci. Nakonec mě zaujala profese porodní asistentky. Tak jsem se přihlásila na zdravotní školu v Plzni, udělala přijímací zkoušky a stalo se mi to osudem,“ vypráví Blanka Červenková.
Kterými odděleními jste prošla?
Pracovala jsem na šestinedělí, gynekologii, gynekologické operativě, na porodním sále, ambulanci. Prošla jsem prakticky celý obor.
Kdy jste se stala vrchní sestrou?
Na pozici hlavní sestry jsem čtvrtým rokem. Vrchní sestrou gynekologicko-porodnického oddělení jsem byla 16 let předtím.
Je rozdíl dělat vrchní a hlavní sestru?
Na oddělení musí vrchní vystihnout, která práce sestře nejvíc sedí. Jestli zvládne práci na oddělení, operačním sále nebo pro ni bude lepší ambulance. Ne každý je stejně nastavený. Někdo má lepší fyzičku, další má lepší podmínky doma – pomoc v rodině. Úkolem vrchní je to všem sestřičkám na oddělení správně nastavit. O to se snažím i jako hlavní sestra v rámci celé nemocnice. Stane se, že nastoupí na pracoviště sestřička a úplně jí to nesedne. Tak se pokoušíme najít alternativu, aby neodešla. Naposledy jsem řešila služebně starší sestřičku z oddělení ARO, která trochu bojovala se syndromem vyhoření. Teď je na neonatologii a velmi si to chválí. Myslím, že kdybychom jí to nenabídli, asi by odešla úplně ze zdravotnictví. Je to každodenní práce s lidmi. Někde jsem řekla, že je to neustálé ladění orchestru. Někteří lékaři si ze mě od té doby dělají legraci a čas od času se ptají, podle jakých not budu dnes ladit.
Jak vypadá běžný den hlavní sestry?
Přicházím před sedmou a zkontroluji poštu a maily. A už se na mě obracejí vrchní se záležitostmi ze svých oddělení. Jak vyřešíme zástupy za nemocné sestřičky, kdo vypomůže z jiného oddělení. Je to mravenčí, každodenní práce s lidmi. Mimo řešení zajištění chodu pracovišť a personálních otázek je nedílnou součástí práce hlavní sestry dohled nad kvalitou ošetřovatelské péče na všech pracovištích.
Nastoupíte při nedostatku sester na oddělení někdy i vy?
Po pravdě už bych si třeba na porodní sál úplně netroufla. Když tam delší dobu nepracujete, nejde to vrátit se rovnou z kanceláře. Co se týká vrchních sester, snažily jsme se za poslední tři roky přeorganizovat práci na odděleních, aby se přiblížily více práci sester. Zbavili jsme je některé administrativy, kterou může vykonávat někdo jiný než nejkvalifikovanější zdravotník. Na každé oddělení dostali administrativní pracovnice.
Kolik sester máte na starosti?
Na 300 nelékařských zdravotnických pracovníků, zdravotních sester, porodních asistentek ale také zdravotních laborantů, RDG laborantů a dalších pracovníků.
Kolik vám jich aktuálně chybí?
Zhruba deset.
Kolik sester vám letos odešlo?
Za poslední 4 měsíce jen jedna. Nicméně od začátku září otvíráme pro naše zaměstnance tzv. dětskou skupinu. Třída až pro 24 dětí bude v nové budově, která se dostavuje. V provozu bude ve všední dny. Slibujeme si od toho, že se nám z rodičovských dovolených dříve vrátí sestry a lékařky, které by děti neměly jinak kam dát.
Chtěla jste někdy vy sama odejít ze zdravotnictví?
Někdy jsem toho měla v práci a doma hodně, ale manžel mi skvěle pomáhal. Tři čtvrtě života jsem chodila do směn a muž byl schopný se o syny postarat od malička. Ještě dnes hlídá vnoučky.
Vracejí se ty, které odešly na vlastní žádost?
Ano. Odchody jsou přirozené. A pokud se chtějí vrátit a něco umí, přijmeme je zpět.
Víte, proč se vracejí?
Jako akreditovaná nemocnice máme zavedený určitý systém. Bude to i skvělým kolektivem.
Naopak tady máte rekordmanky, které jsou zde dlouho jako vy…
Řada z nich je u nás déle než já. Nejdéle slouží Janička Srpová. Pracuje celý život na interním oddělení. Pomalu se jí blíží sedmdesátka, pracuje na zkrácený úvazek a stále chodí do směn. Anička Zpěváková z gynekologické ambulance pracuje v Nemocnici Hořovice již 50 let. Další její vrstevnice chodí na výpomoc například na chirurgickou ambulanci a práci zvládají.
Jak hledáte nové posily?
Byli jsme po republice na různých burzách práce, ve školách. Měli jsme tady i studentky na exkurze. Jeli jsme i na Slovensko. Nebyli jsme ale jediní z České republiky.
Oslovili jste třeba porodní asistentky z rokycanské porodnice, která končí?
Pokud budou chtít, můžeme jim práci v oboru nabídnout. Je to na nich, jestli se na nás obrátí.
Kolik jich můžete přijmout?
Určitě dvě až tři na porodní sál i oddělení gynekologie.
Čeho si ceníte na svých sestrách nejvíce?
Jak dobře svoji náročnou práci dělají. Víme, že je potřeba jim poděkovat a vyzdvihnout je. Nedávno jsme navrhovali čtyři sestry z nemocnice do soutěže Sestra roku a naše Andrea Růžičková, vedoucí sestra ortopedického oddělení získala nekrásnější ocenění Sestra mého srdce. Před pár dny jsme s předstihem s panem ředitelem symbolicky předali sestřičkám růže k Mezinárodnímu dni ošetřovatelek.
